Mateřské mléko obsahuje komplexy bílkovin a tuků, které stimulují imunitní systém.
Časopis Science Translational Medicine publikoval studii zaměřenou na asociaci mezi příjmem jednoduchých cukrů a rozvojem střevních zánětů u myší. Mezi střevní zánětlivá onemocnění můžeme zařadit např. ulcerózní kolitidu nebo Crohnovu chorobu, jejichž výskyt v České republice každoročně stoupá. Etiologie těchto onemocnění je neznámá, nicméně západní strava a životní styl jsou spojeny s jejich vyšším výskytem.
Strava může měnit složení mateřského mléka a tím i vývoj dítěte.
Alergie na kravské mléko je u dětí poměrně častá. Kojící žena však může riziko vzniku této alergie snížit.
Evropská společnost dětské gastroenterologie, hepatologie a výživy (ESPGHAN) se rozhodla přezkoumat vliv palmového oleje na zdraví novorozenců a kojenců.
Složení mateřského mléka je závislé také na tom, jak se maminka stravuje.
Kojením je možné snížit riziko vzniku mnoha nemocí, včetně alergií, a to i u rizikových dětí.
Potravinových alergií v poslední době rapidně přibývá, toto onemocnění postihuje zhruba 4–8 % dětí a až 10 % dospělých. Rizikové faktory a přesná patogeneze potravinových alergií nejsou jednoznačné; roli mohou hrát změna mikrobiální expozice, nutriční faktory (např. saturace vitaminem D), nebo vlivy urbanizace. V současné době se intenzivně studuje vztah mezi stavem kůže a patogenezí potravinových alergií. Z metaanalýz vyplývá, že intervence ke zlepšení zdraví pokožky kojenců mohou potenciálně vést k prevenci rozvoje potravinových alergií.
Císařský řez není přírozený porod a může být spojen s vyšším rizikem výskytu alergie.
Pro těhotné ženy může být COVID-19 rizikovější než pro netěhotné ženy.