Do těla kojených a uměle krmených dětí mohou pronikat chemické sloučeniny, které mohou narušit jejich poporodní růst.
Obezita matky před těhotenstvím a během obezity mění složení mateřského mléka a může tak ovlivnit vývoj nervového stystému a metabolismus dětí.
Mateřské mléko obsahuje hojivé látky, které podporují hojení kožních defektů u novorozenců.
Studie prokazují, že mateřské mléko má protiinfekční účinky. Jeho oligosacharidy mohou chránit i před infekcí HIV.
Mateřské mléko chrání předčasně narozené děti před nekrotizující enterokolitidou. Je vhodnější než umělé formule založené na kravském mléce.
Strava matky ovlivňuje hodnoty omega nenasycených mastných kyselin u dětí.
Kojení může sloužit jako prevence vzniku alergií.
Kvalita mateřského mléka je závislá na psychické pohodě kojící ženy.
Mateřské mléko obsahuje minerály, které jsou potřebné pro vývoj dítěte, včetně jódu. Jeho hladinu v mateřském mléce je možné zvýšit vyšším příjmem, ať už z potravy, nebo potravních doplňků.