Kojení

Mateřské mléko je důležitým zdrojem výživy, aktivně a pasivně formuje imunitu novorozence a podílí se na budování střevního mikrobiálního systému, jenž je pro vyvážené fungování imunity dítěte klíčový.

Vyšetření mateřského mléka má důležitý preventivní význam, dává kojící matce možnost ovlivnit formování zdravotního stavu miminka v samém počátku života.

V RÁMCI VYŠETŘENÍ MATEŘSKÉHO MLÉKA STANOVUJEME:

Základní analýzu

• zastoupení proteinů, vitaminů a stopových prvků (důležité pro správný vývoj kojence),
• buněčnou a protilátkovou imunitu (chrání zdraví kojence, formuje jeho imunitu, nedostatek složek imunitní odpovědi v mateřském mléce může vést k dlouhodobé nemocnosti, alergiím nebo autoimunitním onemocněním).

Doplňkové testy

• přítomnost alergenů (bílkoviny kravského mléka, vaječný bílek, ořechy, ryby a další),
• přítomnost léků a toxických látek (antibiotika, těžké kovy a další),
• přítomnost rizikových infekcí (lymská borelióza, ehrlichie, bartonella, babesie, toxoplazmóza, cytomegalovirus a další).

OBECNÉ INFORMACE O MATEŘSKÉM MLÉKU A KOJENÍ

Kojení (mateřské mléko)

Mateřské mléko je velmi specifické nejen svým složením, stravitelností obsažených látek, ale zejména obsahem ochranných a růstových faktorů, které jsou nepostradatelné pro správný a zdravý vývoj dítěte. Složení mateřského mléka není konstantní, ale přizpůsobuje se konkrétním potřebám kojence. Změny je možné pozorovat s rostoucím věkem dítěte, v průběhu dne i ročních období, ale také během kojení. Je ovlivněno stravou, konstitucí a zdravotním stavem kojící ženy.

Tekutina, kterou produkuje mléčná žláza v malém množství ještě před porodem a první hodiny po porodu, je hustá, žlutá a je známá jako mlezivo (neboli kolostrum). Mlezivo je bohaté na bílkoviny (např. slizniční IgA, laktoferin, leukocyty, epidermální růstový faktor) a velkou měrou se tak podílí na rozvoji imunitního systému novorozence. Kolostrum obsahuje relativně nízkou koncentraci laktózy a tuků, zato ale obsahuje velké množství laktoferinu. Tento fakt podporuje tvrzení, že funkce kolostra je spíše imunologická než výživová. Teprve dva až tři dny po porodu z mleziva pomalu vzniká přechodné mléko, které se v následujících dvou týdnech změní na zralé mateřské mléko. V něm už jsou obsaženy látky pro výživu, imunomodulaci a řada antimikrobiálních, antimykotických a probiotických látek. Je ale velmi důležité zmínit, že jakákoliv manipulace s mateřským mlékem degraduje jeho složení. Jedná se zejména o vaření mléka.

Buněčné složky mateřského mléka

Mateřské mléko obsahuje ochranné látky s přímým i nepřímým antimikrobiálním účinkem. Ve složení mateřského mléka najdeme leukocyty (bílé krvinky), jejichž počet je rozdílný v kolostru (4 × 10⁹/l) a ve zralém mléce (4 × 10⁸/l). Většinu těchto buněk  tvoří makrofágy (buňky specializované na pohlcování cizorodých částic, 55–60 %), dále neutrofily (druh bílých krvinek, 30–40 %) a lymfocyty (druh bílých krvinek), ty ale představují jen 5–10 %, přičemž většinou se jedná o T-lymfocyty.

Makrofágy pohlcují cizorodé organismy a částice, podílejí se také na cytotoxické reakci zprostředkované protilátkami, slouží jako přirozený rezervoár imunoglobulinů a zabíjejí potenciální patogeny ve střevech. Schopnost pohlcování a usmrcování bakterií v trávicím traktu dítěte mají také neutrofily.

Hlavní úlohou T-lymfocytů je přímé zabíjení infikovaných buněk nebo vyslání signálu k aktivaci dalších orgánů. V době infekce jejich počet narůstá, aby tak byla zajištěna imunitní ochrana dítěte. V menšinovém zastoupení můžeme najít také B-lymfocyty (buňky imunitního systému), které dávají vzniknout protilátkám zacíleným na konkrétní patogeny.

Imunoglobuliny

Imunoglobuliny (protilátky) vznikají po kontaktu s cizorodými látkami, které identifikují a zneškodní. Rozlišujeme pět tříd imunoglobulinů (IgA, IgD, IgE, IgG, IgM). Během těhotenství prochází placentou pouze IgG. V mateřském mléce jsou obsaženy imunoglobuliny všech tříd, nejvýraznější podíl však tvoří IgA. Při plném kojení dostává dítě 0,5–1 g IgA/den. Hlavní funkcí imunoglobulinů A je vazba a shlukování mikroorganismů, čímž se zabrání jejich přilnutí ke sliznici a případným mutacím. Brání tedy styku mikroorganismů se sliznicí, jejich proniknutí a vyvolání případné infekce.

Kromě zmiňovaných imunoglobulinů A můžeme ve velmi malém množství nalézt v mateřském mléce také imunoglobuliny M a G. Jejich úlohou je vazba specifických antigenů potenciálních patogenů a následná stimulace fagocytózy (pohlcení cizorodých mikroorganismů) a rozvoj imunitního systému.

Mikrobiologické složení mateřského mléka

Problematikou mikroflóry mateřského mléka se zabývá několik výzkumů, které přisuzují přítomným bakteriím významnou úlohu. Odhadované množství bakterií je 10⁴ CFU/ml. Zdrojem těchto bakterií je kůže v okolí prsní bradavky, mohou být též transportovány krevním řečištěm. Převážnou většinu tvoří komensální stafylokoky (Staphylococcus epidermidis) a streptokoky, které je možné najít jako běžnou součást mikroflóry kůže a sliznic člověka. Kromě těchto dvou rodů jsou dále v menšinovém množství zastoupeny také laktokoky, enterokoky a probiotické bakterie jako laktobacily a bifidobakterie.

V 800 ml mateřského mléka je zhruba jeden milion důležitých probiotických bakterií, které příznivě ovlivňují zdraví dítěte. Úlohou střevního mikrobiomu není jen formování imunity a zvyšování odolnosti děťátka, ale také prevence v oblasti onemocnění dýchacích cest, obezity, diabetes 2. typu, alergie, astmatu, autismu, depresí atd.

Bakteriální složení kolostra a zralého mateřského mléka je odlišné. V kolostru převládají bakterie jako Weisella, Leuconostoc, Staphylococcus, Streptococcus nebo Lactococcus. Ve zralém mateřském mléce jsou v průběhu prvního půlroku života novorozence dominantní druhy typické pro ústní dutinu, jako jsou Veillonella, Leptotrichia a Prevotella. Bakteriální složení se liší také u matek s nadváhou, případně těch, které v těhotenství přibraly víc, než se obecně doporučuje. U těchto žen byla zjištěna nižší mikrobiální pestrost. Také způsob porodu má vliv na mikrobiální skladbu. Mateřské mléko žen po plánovaném císařském řezu je bakteriálně chudší než u těch žen, které rodily přirozenou cestou. Složení je však podobné v případech neplánovaného zákroku. Na výsledném složení mateřského mléka se také podílí fyziologický stres a hormonální skladba.

Výživové složení

Ze všech druhů savců obsahuje mateřské mléko největší koncentraci mléčného cukru laktózy, a to 7 g/100 ml. Ta je hlavním zdrojem energie, ale je také velmi důležitá pro správný vývoj centrálního nervového systému. V trávicím traktu stimuluje růst probiotických bakterií, zejména Lactobacilus bifidus. Také je důležitá pro zajištění kyselého prostředí pro správné vstřebávání železa a vápníku. Kromě laktózy jsou ze sacharidů dále přítomny galaktóza, fruktóza a také oligosacharidy, které podporují vývoj střevního mikrobiomu. U kojených dětí zaujímají probiotické bakterie až 95 % mikroflóry kolonizující zažívací trakt, zatímco u kojenců na umělé výživě je to jen 40–60 %. Z výživového hlediska tvoří sacharidy asi 40 % celkové kalorické hodnoty.

Hlavní energetickou složkou mateřského mléka ovšem zůstávají tuky, které tvoří 35–50 % kalorické hodnoty mateřského mléka. Obsah tuků je 20–40 g/l a nacházejí se ve formě lehce stravitelných triacylglycerolů obalených cholesterolem a molekulami fosfolipidů. Jako zdroj energie slouží nasycené tuky, které zabírají asi 42 %. Pro růst a vývoj jsou důležité nenasycené tuky, které lehce převažují (57 %). Poměr mastných kyselin je ale také ovlivněn stravou kojící matky a stářím dítěte. Kromě triacylglycerolů obsahuje mateřské mléko také volné mastné kyseliny, fosfolipidy, sfingolipidy a steroly. Za zmínku stojí skutečnost, že mateřské mléko obsahuje až trojnásobně větší množství cholesterolu než kravské mléko.

Zbývajících 7–10 % celkové kalorické hodnoty připadá na bílkoviny. Jejich koncentrace v mateřském mléce je 9–20 g/l. Většina bílkovin se syntetizuje přímo v mléčné žláze; výjimku tvoří sérový albumin, který do mateřského mléka přechází přímo z  matčina krevního oběhu. Obsah bílkovin se v průběhu kojení mění: v začátcích laktace se pohybuje okolo 14–16 g/l, v prvních měsících života klesá na 8–10 g/l a po půl roce jich je již jen kolem 7 g/l.

Hlavními bílkovinnými složkami mateřského mléka jsou syrovátkové proteiny, které jsou převážně zastoupeny alfa laktalbuminem. Jeho úkolem je zneškodnění kvasinkových organismů a dalších potenciálních patogenních bakterií. Dále do této skupiny bílkovin patří různé typy protilátek (zejména imunoglobuliny A), sérový albumin, laktoferin, haptokorin, nejrůznější typy enzymů (amylázy, lipázy, fosfatázy, hydrolázy, lysozymy apod.), cytokiny a růstové faktory. Druhou složkou je kasein. Poslední bílkovinnou složkou jsou muciny. Díky nim dochází k tvorbě tukových kapének, které chrání miminko před různými druhy infekcí, např. rotavirovými.

Kromě bílkovin jsou zdrojem dusíkatých látek také peptidy, což jsou krátké řetězce aminokyselin, dále pak nukleotidy, nukleosidy, kreatin, kreatinin, močovina, kyselina močová a monosacharid vykazující probiotickou aktivitu (N-acetyl-glukosamin). Tyto látky představují asi 20–25 % celkového obsahu dusíku v mateřském mléce.

Mimo hlavní složky (tuky, sacharidy a bílkoviny) je mateřské mléko zdrojem vitamínů, minerálních látek a hormonů. Důležité jsou zejména vitamín A, beta-karoten, vitamíny B1, B2, B3, vitamín B5 (kyselina pantothenová), vitamín B6, vitamín B9 (kyselina listová), vitamín B12, vitamín C, vitamín D, vitamín E, vitamín H, vitamín K, inositol, cholin, vápník, železo, sodík, draslík, hořčík, fosfor, zinek, selen, chróm, jód, mangan. Tyto látky se do mateřského mléka dostávají převážně z matčiny potravy, je proto nutné dbát na vyvážený přísun vitaminů a minerálů. Mikronutrienty v mateřském mléce mají zajištěné až dvojnásobné vstřebávání ve střevech děťátka oproti mléku kravskému, jsou tedy velice dobře dostupné pro miminko a bohatě mu tak zajišťují potřebné množství vitaminů a minerálních látek. Mateřské mléko je deficitní na vitamin D a vitamin K, tyto vitaminy se tedy miminkům podávají zvlášť.

Infekce

Tabulka níže uvádí onemocnění, která jsou označována jako riziková pro přenos z matky na dítě buď cestou kojení, při porodu nebo v průběhu těhotenství přes placentu:

Přítomnost toxických a chemických látek v mateřském mléku

Velmi diskutovanou otázkou týkající se mateřského mléka a jeho vlivu na zdravý vývoj miminka je obsah toxických látek. Chemikálie se do našeho těla dostávají z okolního prostředí, zejména z ovzduší, pitné vody a potravy, kterou konzumujeme. Dále se jedná také o kontaktní přenos s věcmi a produkty každodenní potřeby.

Některé chemikálie jsou v lidském těle postupně odbourávány a přeměněny na formu, která se snadno vyloučí. Na druhé straně však existují i typy látek, které nepodléhají změnám potřebným pro jejich odstranění a v těle se hromadí – v mozku, kostech, játrech, placentě, spermatu nebo v tělesném tuku, který je zdrojem pro tvorbu mateřského mléka. Je důležité zmínit, že nejvíce kritické je prenatální období. V této době může i stopové množství nebezpečné látky výrazným způsobem ovlivnit a ohrozit zdravý vývoj dítěte. Rizikovými látkami jsou sloučeniny rtuti, které ovlivňují vývoj mozku, dále polychlorované bifenyly a dioxiny, které mohou poškodit vyvíjející se imunitní systém a nervovou soustavu. Ftaláty (látky používané při výrobě plastů) narušují správný vývoj mužských pohlavních orgánů.

Zjištění přítomnosti chemických látek v mateřském mléce však není důvodem k ukončení kojení. Mateřské mléko obsahuje spoustu zdraví prospěšných látek, které napomáhají k zdravému vývoji dítěte a rozvoji jeho imunitního systému. Kojení může být i v tomto případě zdraví prospěšné, neboť může zamezit následkům škodlivých látek, kterým bylo dítě vystaveno již v průběhu matčina těhotenství. Nahrazení kojení umělou výživou by pro dítě znamenalo ještě větší ohrožení. Umělá výživa není sterilní alternativou a ke kontaminaci může dojít mnohem snáze a častěji (použitou vodou, látkami obsaženými v kojících lahvičkách apod.).

• Tagy:
• kojení
• mateřské mléko
• zdravý kojenec