Mateřské mléko chrání předčasně narozené děti před nekrotizující enterokolitidou. Je vhodnější než umělé formule založené na kravském mléce.
Císařský řez může narušit složení střevní mikrobioty novorozenců, což může mít zdravotní důsledky, které je možné zmírnit užíváním probiotik.
Složení mateřského mléka maminek, které mají autistické dítě, se lidí od maminek dětí bez autismu.
Kojení může snížit výskyt i tíží dětských zápalů plic v kojeneckém věku.
MIkroplasty se v dnešní době objevují v životním protředí a jsou přítomné také v umělé výživě pro kojence i mateřském mléce.
V těle matky se mohou objevovat látky, které mohou ovlivnit vývoj plodu a následně i narozených dětí. Jedná se například o ftaláty.
Užívání probiotik kojícími ženami může snížit výskyt kolik u kojenců.
Kojení může snížit výskyt alergické rýmy u dětí.
Prodělání covidu v těhotenství může mít negativní dopad na vývoj plodu.
Vitamín D je vitamín, jehož koncentrace v mateřském mléce se může měnit podle toho, jaké množtství vitamínu matka přijímá, a to již před početím a během těhotenství.