Kojení po dobu alespoň čtyř měsíců může výrazně snížit výskyt potravinových alergií u dětí

Dle mnoha studií může kojení fungovat i jako prevence vzniku potravinových alergií.

Narušení imunitního systému a mikrobioty po prenatálním vystavení alkoholu

Pití alkoholi během těhotentství může mít negativní dopad na vyvíjející se plod, ale následně i na vývoj po porodu. Může totiž dojít ke změnám ve složení střevní mikrobioty dítěte.

Mateřské mléko ve vyšších dávkách může chránit před vznikem bronchopulmonální dysplazie

Mateřské mléko podporuje vyzrávání tkání dítěte, což je patrné hlavně u předčasně narozených dětí.

Polyaminy v mateřském mléce podporují vývoj střevní sliznice kojených dětí

Mateřské mléko obsahuje polyaminy, které podporují vývoj střeva kojence a zdraví střevní sliznice.

Probiotika jako prevence infekcí dýchacích cest a astmatu u dětí

Očkování MMR vakcínou v 5.–7. měsíci nezvyšuje riziko vzniku alergií v raném dětství

Očkování dle této studie není spojené se zvýšeným výskytem alergických nemocí.

Infekce dýchacích cest dítěte vede ke změnám v mateřském mléce

Mateřské mléko je zcela unikátní nejen svým složením, ale také změnami, které k němu dochází v závislosti na zdravotním stavu dítěte.

Kojení snižuje riziko nadváhy a obezity i u geneticky predisponovaných adolescentů

Kojení může snížit riziko nadváhy a obezity v dalších letech života dítěte.

Spojitost mezi časnou mikrobiotou a nočním kašlem u dětí

MIkrobiota ovlivňuje dětský noční kašel a astma.

Kojení a infekce dýchacích cest během 12 měsíců od narození

Plné kojení po dobu šesti měsíců a pokračování v kojení po dobu jednoho roku může snížit výskyt a tíži infekcí dýchacích cest dětí.