Vědci z Kalifornské Univerzity Riverside zjistili, že děti, které konzumovaly nezdravou stravu, mohou mít modifikovanou diverzitu mikrobiomu po delší dobu. Tento jev platí i v případě, že se v pozdějším věku naučí jíst primárně zdravé potraviny. Při konzumaci nezdravých pokrmů totiž dochází k poklesu celkového počtu a rozmanitosti střevních mikroorganismů, což je spojeno s patologickým mikrobiomem.
Vitamín D je velmi důležitý i pro modulování funkcí imunitního systému. Matky by na něj neměly zapomínat.
Mateřské kolostrum chrání dítě před virovými infekcemi.
Rostoucí trend výskytu alergických onemocnění může být důsledkem intestinální dysbiózy. Mateřské mléko obsahuje významné množství biologicky aktivních látek, které mají vliv na vývoj střevní mikrobioty.
Z krevního oběhu matky mohou přestupovat protilátky i do vyvíjejícího se plodu, a to včetně protilátek proti SARS-CoV-2.
Složení mateřského mléka z velké části závisí na složení stravy matky.
Kojení má vliv na vývoj imunitní systému a nastavení imunotolerance.
Mateřské mléko je nejdokonalejší zdroj potravy pro novorozence a kojence v prvních 6 měsících života. Výlučné kojení je doporučováno po dobu 4–6 měsíců života dítěte. Příkrmy by neměly být zaváděny dříve než po ukončeném 4. měsíci, a ne později než do konce 6. měsíce věku kojence. Doporučeno je dítě kojit až do dvou let. Mateřské mléko má podstatný vliv na lidský růst a vývoj. Vzhledem k tomu mají studie zabývající se jeho složením zásadní význam.
Mateřské mléko může ovlivnit složení mikroflóry střeva dítěte.
Zdravotní stav matky během těhotenství i kojení ovlivňuje vývoj dítěte.