Mateřské kolostrum chrání dítě před virovými infekcemi.
Rostoucí trend výskytu alergických onemocnění může být důsledkem intestinální dysbiózy. Mateřské mléko obsahuje významné množství biologicky aktivních látek, které mají vliv na vývoj střevní mikrobioty.
Z krevního oběhu matky mohou přestupovat protilátky i do vyvíjejícího se plodu, a to včetně protilátek proti SARS-CoV-2.
Složení mateřského mléka z velké části závisí na složení stravy matky.
Kojení má vliv na vývoj imunitní systému a nastavení imunotolerance.
Mateřské mléko je nejdokonalejší zdroj potravy pro novorozence a kojence v prvních 6 měsících života. Výlučné kojení je doporučováno po dobu 4–6 měsíců života dítěte. Příkrmy by neměly být zaváděny dříve než po ukončeném 4. měsíci, a ne později než do konce 6. měsíce věku kojence. Doporučeno je dítě kojit až do dvou let. Mateřské mléko má podstatný vliv na lidský růst a vývoj. Vzhledem k tomu mají studie zabývající se jeho složením zásadní význam.
Mateřské mléko může ovlivnit složení mikroflóry střeva dítěte.
Zdravotní stav matky během těhotenství i kojení ovlivňuje vývoj dítěte.
Mateřské mléko obsahuje komplexy bílkovin a tuků, které stimulují imunitní systém.
Časopis Science Translational Medicine publikoval studii zaměřenou na asociaci mezi příjmem jednoduchých cukrů a rozvojem střevních zánětů u myší. Mezi střevní zánětlivá onemocnění můžeme zařadit např. ulcerózní kolitidu nebo Crohnovu chorobu, jejichž výskyt v České republice každoročně stoupá. Etiologie těchto onemocnění je neznámá, nicméně západní strava a životní styl jsou spojeny s jejich vyšším výskytem.