Kojení může dlouhodobě ovlivnit zdraví dítěte, a to až do dospělosti.
Bylo prokázáno, že se plod setkává s chutěmi jednotlivých potravin ještě v období před narozením. Je známo, že vývoj čichových a chuťových receptorů probíhá již v 7.–8. týdnu gravidity. Dosavadní studie došly k závěru, že se chuť plodové vody mění podle stravy matky.
Mateřské mléko poskytuje dítěti nejen živiny, ale také ochranu proti infekcím.
Dětské astma je spojené s vyšším rizikem vzniku neinfekčních nemocí v pozdějším věku, např. s cukrovkou, vysokým krevním tlakem.
Nejnovější data v České republice uvádí, že každé páté dítě má nadváhu nebo je obézní. Počet obézních dětí ve věku 13 let se za posledních 20 let zdvojnásobil. Očekává se, že dětská obezita v příštím desetiletí vzroste o 60 %. Onemocnění zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a poruchy duševního zdraví v pozdějším věku.
Mateřské mléko může dítě chránit před komplikacemi spojenými s předčasným narozením.
Složení mateřského mléka může ovlivnit i krátkodobá změna stravy.
Během těhotenství dochází ke změnám, které mají vliv na střevní mikrobiom matky a potenciálně na mikrobiom plodu. Existuje nemalý počet studií zkoumajících vliv stravy matky během těhotenství a v období kojení na střevní mikrobiom novorozence.
Vliv znečištění prostředí má negativní dopady na vývoj dítěte.
Složky v mateřském mléce mohou pomoci i dospělým lidem s nemocemi trávicího systému.