Rostoucí trend výskytu alergických onemocnění může být důsledkem intestinální dysbiózy. Mateřské mléko obsahuje významné množství biologicky aktivních látek, které mají vliv na vývoj střevní mikrobioty.
Z krevního oběhu matky mohou přestupovat protilátky i do vyvíjejícího se plodu, a to včetně protilátek proti SARS-CoV-2.
Složení mateřského mléka z velké části závisí na složení stravy matky.
Kojení má vliv na vývoj imunitní systému a nastavení imunotolerance.
Mateřské mléko je nejdokonalejší zdroj potravy pro novorozence a kojence v prvních 6 měsících života. Výlučné kojení je doporučováno po dobu 4–6 měsíců života dítěte. Příkrmy by neměly být zaváděny dříve než po ukončeném 4. měsíci, a ne později než do konce 6. měsíce věku kojence. Doporučeno je dítě kojit až do dvou let. Mateřské mléko má podstatný vliv na lidský růst a vývoj. Vzhledem k tomu mají studie zabývající se jeho složením zásadní význam.
Mateřské mléko může ovlivnit složení mikroflóry střeva dítěte.
Zdravotní stav matky během těhotenství i kojení ovlivňuje vývoj dítěte.
Mateřské mléko obsahuje komplexy bílkovin a tuků, které stimulují imunitní systém.
Časopis Science Translational Medicine publikoval studii zaměřenou na asociaci mezi příjmem jednoduchých cukrů a rozvojem střevních zánětů u myší. Mezi střevní zánětlivá onemocnění můžeme zařadit např. ulcerózní kolitidu nebo Crohnovu chorobu, jejichž výskyt v České republice každoročně stoupá. Etiologie těchto onemocnění je neznámá, nicméně západní strava a životní styl jsou spojeny s jejich vyšším výskytem.
Strava může měnit složení mateřského mléka a tím i vývoj dítěte.