Probiotika snižují střevní zánět a narušení mikrobioty u dětí s atopickou dermatitidou
Probiotika mohou pomoci řešit alergická onemocnění, např. atopickou dermatitidu. Tato nemoc je spojená s narušením střevní mikrobioty.
Probiotika mohou pomoci řešit alergická onemocnění, např. atopickou dermatitidu. Tato nemoc je spojená s narušením střevní mikrobioty.
Prevence chronických onemocnění díky fyzické aktivitě v těhotenství Pravidelná fyzická aktivita je spojena s podstatnými přínosy pro zdraví, včetně zlepšení fyzické zdatnosti a duševního zdraví, jakož i snížení rizika chronických onemocnění a úmrtí. Těhotenství je jedinečné období života ženy, kdy životní styl, zvláště fyzická aktivita, může významně ovlivnit zdraví plodu i jí samotné.
Okamžitý kontakt s matkou je pro novorozence extrémně důležitý a může být prospěšný i velmi předčasně narozeným dětem.
Mléko je zdrojem řady klíčových živin, přičemž některé jsou zvláště důležité v určitých životních fázích. Pro svůj obsah bílkovin, vápníku a vitaminů patří mezi potraviny s vysokou biologickou hodnotou. Obecně je známo, že mléko a mléčné výrobky jsou bohatým zdrojem kalcia, jehož vstřebávání podporují další látky obsažené v mléce (laktóza, vitamin D, aminokyselina lysin).
Antioxidanty jsou pro zdraví lidí, tedy i dětí, velmi důležité. Jejich zdroji je také mateřské mléko.
Mnohé látky, jimž je plod v děloze matky vystaven, mohou zvyšovat riziko vzniku některých nemocí.
Ideální forma výživy pro novorozence a kojence je mateřské mléko. Některé děti ale kojené být nemohou a alternativou jsou pak dostupné kojenecké formule. Složení počáteční a pokračovací kojenecké výživy je určeno legislativně, přesto se v řadě aspektů liší.
Do mateřského mléka mohou přestupovat škodlivé látky, s nimiž žena setkává.
Křivice (porucha tvorby kostí) v důsledku nedostatku příjmu vápníku a/nebo nedostatku vitaminu D byla v Evropě běžnou chorobou až do poloviny 20. století. Systematické doplňování vitaminu D během těhotenství a kojení i obohacení počáteční kojenecké výživy vitaminem D významně snížilo výskyt tohoto onemocnění.
Složení mateřského mléka se mění s délkou kojení a také s hladinou některých sloučenin v krvi kojící ženy.