Vliv prostředí na střevní mikrobiom dětí
Prostředí může výrazně modulovat složení dětské mikrobioty, a to i životní prostředí před narozením, kterému je vystavena těhotná žena.
Prostředí může výrazně modulovat složení dětské mikrobioty, a to i životní prostředí před narozením, kterému je vystavena těhotná žena.
Stravování matky během těhotenství a kojení může mít vliv na metabolické zdraví dětete v dalších letech života a snížit rizika srdečně-cévních nemocí.
Nemocnost dětí ovlivňuje mnoho faktorů. Některé ji mohou zvyšovat, jiné před nemocení chránit, např. kojení.
Infekce prodělané v dětství mohou dlouhodobě poškodit zdraví dítěte, byť se jedná o infekce banální.
Dostatečný příjem omega 3 nenasycených mastných kyselin a vitamínu D může chránit kojence před infekcemi.
Mateřské mléko prospívá vývoji předčasně narozených dětí a zlepšuje zdraví jejich plic.
Podávání probiotik kojící matce může změnit mikrobiotu mateřského mléka i střeva kojence.
20α-hydroxycholesterol v mateřském mléce může podpořit regeneraci bílé hmoty mozkové, která byla poškozená po porodu, např, u předčasně narozených dětí.
Do mateřského mléka mohou pronikat sloučeniny, které poškozují jeho složky, např. imunoglobuliny, čímž se sníží pozitivní efekt mateřského mléka na obranyschopnost dítěte.
Zařazení dalších potravin do jídelníčku kojence kolem šestého měsíce je žádoucí a může snižovat riziko vzniku různých druhů alergií.