Mléko je zdrojem řady klíčových živin, přičemž některé jsou zvláště důležité v určitých životních fázích. Pro svůj obsah bílkovin, vápníku a vitaminů patří mezi potraviny s vysokou biologickou hodnotou. Obecně je známo, že mléko a mléčné výrobky jsou bohatým zdrojem kalcia, jehož vstřebávání podporují další látky obsažené v mléce (laktóza, vitamin D, aminokyselina lysin).
Antioxidanty jsou pro zdraví lidí, tedy i dětí, velmi důležité. Jejich zdroji je také mateřské mléko.
Mnohé látky, jimž je plod v děloze matky vystaven, mohou zvyšovat riziko vzniku některých nemocí.
Ideální forma výživy pro novorozence a kojence je mateřské mléko. Některé děti ale kojené být nemohou a alternativou jsou pak dostupné kojenecké formule. Složení počáteční a pokračovací kojenecké výživy je určeno legislativně, přesto se v řadě aspektů liší.
Do mateřského mléka mohou přestupovat škodlivé látky, s nimiž žena setkává.
Křivice (porucha tvorby kostí) v důsledku nedostatku příjmu vápníku a/nebo nedostatku vitaminu D byla v Evropě běžnou chorobou až do poloviny 20. století. Systematické doplňování vitaminu D během těhotenství a kojení i obohacení počáteční kojenecké výživy vitaminem D významně snížilo výskyt tohoto onemocnění.
Složení mateřského mléka se mění s délkou kojení a také s hladinou některých sloučenin v krvi kojící ženy.
Kojení může dlouhodobě ovlivnit zdraví dítěte, a to až do dospělosti.
Bylo prokázáno, že se plod setkává s chutěmi jednotlivých potravin ještě v období před narozením. Je známo, že vývoj čichových a chuťových receptorů probíhá již v 7.–8. týdnu gravidity. Dosavadní studie došly k závěru, že se chuť plodové vody mění podle stravy matky.
Mateřské mléko poskytuje dítěti nejen živiny, ale také ochranu proti infekcím.