Mateřské mléko je naprosto jedinečnou výživou pro dítě, která nemůže být plně nahrazena žádným uměle připraveným mlékem. Složení umělých mlék pro kojence se však stále zlepšuje. Během posledních let výzkumy ukázaly, jak důležité jsou oligosacharidy z mateřského mléka, které jsou vlastně prebiotiky a podporují střevní mikroflóru dítěte. Proto by se umělá výživa měla doplňovat i o oligosacharidy, a to hlavně o 2'-fucosyllaktózu (2'-FL)...
Je známo, že kouření během těhotenství a v době po porodu je pro nenarozené i nově narozené dítě nebezpečné. Proběhlá studie odhaluje vztah mezi kouřením a jeho vlivem na dítě. Sledoval se vliv kouření před i po narození dítěte. Ve studii bylo 664 žen. Ukázalo se, že častěji kouřily matky dcer než synů, a to 2,5x. U žen kuřaček byly děti mnohem dříve převedeny na umělou výživu, a to až o 4 měsíce dříve než u matek nekuřaček. Délka kojení 6 a více měsíců...
Ani dobře krmené děti nemusí přibývat rychle na váze. Pokles hmotnosti novorozence po porodu je zcela běžný. Děti ztrácejí cca 5−10 % své porodní hmotnosti. To je dáno přebytkem tekutin v těle dítěte po porodu...
Není pochyb o tom, že pro dítě je nejlepší, pokud je kojené. Kojení ovšem nemá pozitivní vliv na dítě, ale také na matku. V provedených studiích se ukazuje, že kojení ovlivňuje i zdraví matky...
Všichni víme, že mateřské mléko je pro dítě to nejlepší, čím ho můžeme krmit. Žádná umělá strava jej nemůže plně nahradit. Matek, které krmí děti mateřským mlékem, sice přibývá, ale nemusí se jednat o matky kojící. Vědci zařadili do studie 200 matek a sledovali, jak krmí své děti, většina žen preferovala krmení dítěte z lahve, tj. mléko odstříkávají. Tyto matky také mnohem dříve převádějí děti na umělou stravu než matky, které si přikládají dítě...
Obezita dětí je velkým problémem, neboť je spojena s rozvojem mnoha nemocí, včetně metabolického syndromu, srdečně-cévních chorob atd. Na rozvoj obezity mají vliv rozvětvené aminokyseliny. Ty jsou přítomné i v mateřském mléce. Ve studii bylo 50 kojících matek, z nichž část byla obézních. Všem matkám byly odebrány vzorky mléka na konci prvního měsíce laktace. Ve vzorcích se určovala koncentrace rozvětvených aminokyselin...
Australští vědci přišli s vysvětlením příčiny náhlého úmrtí kojenců, která zatím nebyla dostatečně objasněna. V ČR zemře na syndrom náhlého úmrtí kojence cca 1 dítě na 1 000 až 2 000 živě narozených novorozenců. Dle jejich studie stojí za tímto syndromem nízká hladina proteinu, která se nachází v mozku a reguluje spánek a změny v mozku během spánkových...
Antioxidanty jsou pro lidský organismus velmi důležité. I u zdravého člověka vznikají volné radikály, a to např. při metabolismu živin, které mohou narušit buněčnou membránu i poškodit DNA. Mnohé stavy, vystavení škodlivinám a stresu, zvyšují tvorbu volných radikálů. Tělo si dokáže vytvořit látky, které mohou volné radikály neutralizovat, ale v případě zvýšené tvorby nemusí stačit. Vzhledem k důležitosti antioxidantů bylo i mateřské...
Vliv kojení na mozkové funkce, imunitu a chování dětí je znám, ale je málo studií, které se věnují vývoji motoriky, tedy pohybových schopností. Autoři této studie dlouhodobě sledovali vztah mezi délkou kojení a motorickým vývojem dítěte, ten byl sledován u dětí, když dosáhly věku 10, 14 a 17 let. Ve studii bylo 2868 dětí, jejich...
Subklinické záněty prsou (tedy ty, které jsou mírné, nepatrné) jsou u žen velmi časté. Mohou však nějak ovlivnit i kojené dítě, mění složení mléka? Bylo odebráno 100 vzorků zralého mateřského mléka od 44 zdravých matek, sledovaly se známky pro- a protizánětlivé aktivity, mezi oběma by měla být rovnováha. Ukázalo se, že z testovaných žen mělo 23 % subklinickou mastitidu. V mléku těchto matek se zvýšila přítomnost mnohých...