Kojení a následná výživa je pro vývoj dítěte velmi důležitá. Nedostatek vápníku a vitamínu D mohou mít vážné následky.
Složení mateřského mléka mění jak potřeby kojence, tak stav matky.
Kojení může mít pozitivní dopad na tělesnou váhu, nadváhu dětí, čímž sníží i riziko srdečně-cévních onemocnění v dospělosti.
Astma u matky je rizikovým faktorem pro zhoršení plicních funkcí dítěte. Kojení může toto riziko snížit.
Kojení nepřináší pozitiva jen dítěti, ale také kojící matce, např. snižuje riziko vzniku rakoviny vaječníků.
Kojení může snížit riziko rozvoje alergií a astmatu.
Oligosacharidy v mateřském mléce mají různé funkce. Mohou zlepšit složení střevní mikroflóry, posílit imunitní systém a také zlepšit vývoj nervové soustavy.
Mateřské mléko je plné látek prospívajících vývoji dětí, mohou však do něj přecházet i látky, které mohou dítěti škodit, např. melamin.
Matka může svou stravou ovlivnit složení mateřského mléka, čímž může ovlivnit i vývoj potomka.
Psychická nepohoda matky mění složení mateřského mléka a snižuje jeho pozitivní vliv na dítě.