MIkrobiota ovlivňuje dětský noční kašel a astma.
Plné kojení po dobu šesti měsíců a pokračování v kojení po dobu jednoho roku může snížit výskyt a tíži infekcí dýchacích cest dětí.
Kojení může ovlivnit počty imunitních buněk v krvi dítěte a zlepšit jeho obranyschopnost.
Druh mléka, které konzumuje kojenec může mít vliv na jeho spánek.
Probiotika jsou "hodné" bakterie osidlující naše střevo a jejich podávání může mírnit projevy alergické rýmy.
Prodělání covidu může mít pro děti dlouhodobé následky, které mohou přetrvávat i 24 měsíců a patrně i déle.
Podávání omega-3 mastných kyselin kojencům může vést ke zlepšení vývoje nervové soustavy.
Některé stopové prvky mohou přispět k vývoji nervové soustavy kojence. V tomto případě se ukázalo, že to může být např. měď.
Vystavení vyvíjejícího plodu v děloze a dítěte v raném dětství cukrům může mít negativní dopad na jeho zdraví.
Bezmléčná dieta kojících žen může vést k omezení tíže a výskytu kojeneckých kolik.