Vliv škodlivin z prostředí na vývoj dítěte během prvních 1000 dní života
Lidé jsou v dnešní době vystaveni množství škodlivin v životním prostředí. Děti bývají na mnohé látky mnohem citlivější než dospělí a mohou negativně ovlivnit jejich vývoj. V této studii se autoři zaměřili na poly- a perfluoralkylované látky (PFAS), které nejsou odbouratelné a v organismu se hromadí. Najdeme je např. v produktech s teflonem, voděodolném oblečení, kobercích, papírových obalech na potraviny atd. V této studii autoři sledovali, zda existuje spojitost mezi hodnotami těchto látek a od nich odvozených sloučenin v krvi a růstem dítěte, kostní hustotou a celkovým tělesným složením.
Ve studii bylo 237 zdravých novorozenců, z nichž 99 bylo plně kojeno, 57 bylo krmeno umělou mléčnou kojeneckou formulí a 81 kombinovaně. Děti byly sledovány od tří měsíců po dobu 1000 dní. Ukázalo se, že vyšší hladiny PFAS ve věku tří měsíců a dvou let jsou spojené se zpomalením křivky růstu během dalšího roku. Tyto děti byly menší. Pokud byly hodnoty PFAS vyšší ve věku dvou let, bylo to spojené s nižší tělesnou hmotností bez tělesného tuku (celková hmotnost mohla být v pořádku, to znamená, že výsledně byl o něco vyšší objem tukové tkáně), navíc byla také nižší kostní hustota.
Zajímavé je, že kojení po dobu aspoň tří měsíců mělo naopak na růst pozitivní vliv, a to i přesto, že právě plně kojené děti měly vyšší hladiny PFAS v krvi. Nejnižší hodnoty PFAS v krvi měly děti, které byly krmeny umělou výživou.
Výsledky tedy ukazují, že vyšší hladiny PFAS v krvi dětí během „prvních 1000 dnů“ života měly negativní vliv na výšku, kostní hustotu, objem tkáně bez tuku, zatímco výlučné kojení během prvních 3 měsíců života mělo na tyto hodnoty pozitivní vliv.
Zdroj
https://www.clinicalnutritionjournal.com/article/S0261-5614(25)00145-1/fulltext
17.6.2025; Holmannová