Vliv kojení, antibiotik a chemikálií v domácím prostředí na výskyt atopické dermatitidy u předškoláků

Počty nových případů atopické dermatitidy (AD) u dětí celosvětově rostou, zejména v západních průmyslových zemích, což vyvolává otázky ohledně příčiny tohoto trendu. Důležitou roli v jeho vysvětlení hraje tzv. hygienická hypotéza, podle níž je pro správný vývoj imunitního systému klíčová časná expozice běžným patogenům. Tato hypotéza říká, že pokud dítě vyrůstá v přílišné čistotě, může v tomto „skleníkovém“ prostředí dojít k oslabení jeho imunity a zvýšené náchylnosti k mnoha onemocněním, včetně alergií. V této studii autoři zkoumali vztah mezi výskytem AD u dětí předškolního věku a faktory, které by jej mohly ovlivnit, např. délka kojení, užívání antibiotik v raném dětství, chemikálie v domácím prostředí. Data pocházela od 771 dětí s AD a stejného počtu zdravých dětí.

A výsledky byly následující:

• Expozice těhotné chemikáliím uvolňovaným z různých materiálů během rekonstrukce interiéru (např. formaldehydu, organickým těkavým látkám, povrchově aktivním látkám a endokrinním disruptorům (EDC)) zvyšovala riziko vzniku AD u dětí.
• Antibiotika 3× a více během prvního roku života zvyšovala riziko AD téměř dvojnásobně bez ohledu na typ porodu nebo atopii (sklon k alergickým reakcím) u rodičů.
• Výlučné kojení do 4 měsíců a déle bylo spojeno s vyšším rizikem AD, hlavně u dětí matek bez atopie.
• Přítomnost starších sourozenců snižovala riziko AD.
• Nízká porodní hmotnost také působila ochranně.

Výsledky tedy ukazují, že délka výlučného kojení, vystavení chemikáliím v domácím prostředí, přítomnost sourozenců, porodní hmotnost a atopická zátěž v rodině patří mezi klíčové faktory, které mohou ovlivnit rozvoj AD.

Zdroj:

https://doi.org/10.1038/s41598-025-94255-z

7.4.2025; Holmannová