Do těla kojených a uměle krmených dětí mohou pronikat chemické sloučeniny, které mohou narušit jejich poporodní růst.
Obezita matky před těhotenstvím a během obezity mění složení mateřského mléka a může tak ovlivnit vývoj nervového stystému a metabolismus dětí.
Dle mnoha studií může kojení fungovat i jako prevence vzniku potravinových alergií.
Stravování kojící ženy může ovlivnit množství některých minerálů a stopových prvků v mateřském mléce.
Nemocnost dětí ovlivňuje mnoho faktorů. Některé ji mohou zvyšovat, jiné před nemocení chránit, např. kojení.
Kojení může sloužit jako prevence vzniku alergií.
Složení potravy kojící osoby může ovlivnit také složení mateřského mléka. V mléce veganek a vegetariánek je nižší koncentrace některých pro dítě důležitých nutrientů.
Kvalita mateřského mléka je závislá na psychické pohodě kojící ženy.