Cukerné složky mateřského mléka mohou přispívat ke zdravému vývoji nervové soustavy kojených dětí.
Maminky s nadváhou a obezitou mají mateřské mléko s větším množstvím energie a tuků, což není pro dítě dobré. Toto ale může zmírnit podávání potravních doplňků.
Strava matky ovlivňuje hodnoty omega nenasycených mastných kyselin u dětí.
Endokrinní disruptory narušují fungování hormonálního systému, což může mít velmi neblahý dopad na vyvíjející se plod a narozené dítě. Dle výsledků studie by mohly stát i za poruchami autistického spektra.
Veganství u dětí může mít výhody, ale také nevýhody a může se stát, že má dítě nedostatek některých důležitých živin.
Léky mohou pronikat do mateřského mléka a mít negativní vliv na dítě. Antihistaminika sice do mateřského mléka pronikají, ale ve velmi malých koncentracích.
Existuje mnoho rizikových faktorů ze strany matky, které mohou zvýšit riziko alergikí u dětí. Nově se ukazuje, že to může být i zácpa, kterou žena trpí během těhotenství.
Prostředí může výrazně modulovat složení dětské mikrobioty, a to i životní prostředí před narozením, kterému je vystavena těhotná žena.
Stravování matky během těhotenství a kojení může mít vliv na metabolické zdraví dětete v dalších letech života a snížit rizika srdečně-cévních nemocí.
Nemocnost dětí ovlivňuje mnoho faktorů. Některé ji mohou zvyšovat, jiné před nemocení chránit, např. kojení.