Množství aminokylin v mateřském mléce nezávisí na příjmu aminokyselin kojící ženou potravou.
Kojení nepodporuje jen růst dítěte, ale také vývoj nervové soustavy, což se může projevit jako lepší mentální funkce ve věku čtyř let.
Kojení a kontakt s dítětem může výrazně zmírnit jeho stres a bolest během očkování.
Dělší doba kojení umožňuje dítěti růst a přibývat na váze přirozeně na rozdíl od umělé výživy, jejíž konzumace je častěji spojená s rizikem nadváhy a obezity v dalších letech dítěte.
Škodliviny z prostředí, které se dostávají do mateřského mléka mohou měnit jeho složení a tak ovlivnit také vývoj kojeného dítěte.
Koliky během prvích tří měsíců života dítěte zvyšují riziko zácpy a alergických onemocnění v dalších letech života dítěte.
Kojení může být pro ženu méně náročné, fyzicky i psychicky než krmení umělou výživou.
Do mateřského mléka mohou pronikat mnohé látky ze stravy matky. Tato studie ukazuje, že to mateřského mléka pronikají také umělá sladidla jako acesulfam K a sukralóza.
Mikroplasty v přírodě, ve stravě, vodě, potravinách, včetně mateřského mléka, jsou velkým problémem. Pokud proniknou do mateřského mléka, mohou měnit složení mikrobiomu mateřského mléka.
Asistovaná reprodukce nezvyšuje riziko astmatu u dětí.