Vliv bezmléčné diety kojících matek na výskyt dětských kolik
Bezmléčná dieta kojících žen může vést k omezení tíže a výskytu kojeneckých kolik.
Bezmléčná dieta kojících žen může vést k omezení tíže a výskytu kojeneckých kolik.
Kojení ovlivňuje aktivitu imunitního systému dětí a tím i jejich obranyschopnost.
Zvýšený výskyt astmatu mezi dětmi může být dát vystavení plodu a novorozence znečištění ovzduší.
Těhotenská cukrovka může být rizikovým faktorem pro vzniku cukrovky typu II v dalších letech života. Toto riziko může snížit kojení.
V mateřském mléce i formulích se mohou vyskytovat látky, které mohou negativně ovlivnit zdraví krmeného dítěte. Tato studie sledovala obsah těžkých kovů.
Alergie na bíkoviny kravského mléka u dětí je spojená se změnami ve střevní mikrobiotě.
Některé faktory mohou riziko infekcí dýchacích cest u kojenců zvyšovat a jiné snižovat. Ukazuje se, že kojení může riziko infekce snížit, zatímco používání dudlíku naopak zvýšit.
Množství aminokylin v mateřském mléce nezávisí na příjmu aminokyselin kojící ženou potravou.
Kojení nepodporuje jen růst dítěte, ale také vývoj nervové soustavy, což se může projevit jako lepší mentální funkce ve věku čtyř let.
Kojení a kontakt s dítětem může výrazně zmírnit jeho stres a bolest během očkování.