Porovnání ústní imunity u dětí kojených a krmených umělou výživou
Kojení může mít dobrý vliv na složení mikrobiomu, sliznici i imunitní systém ústní dutiny.
Kojení může mít dobrý vliv na složení mikrobiomu, sliznici i imunitní systém ústní dutiny.
Prodělání covidu 19 může vést ke zdravotním komplikacím v podobě cukrovky prvního typu.
Do těla kojených a uměle krmených dětí mohou pronikat chemické sloučeniny, které mohou narušit jejich poporodní růst.
Složení ústního mikrobiomu dětí ovlvňuje velké množství faktorů, jak ukazuje nová studie.
Složení mateřského mléka se může lišit podle způsobu stravování kojící ženy, může být jiné u žen veganek a jiné u žen konzumujících i živočišné produkty.
Do mateřského mléka mohou pronikat i látky, se kterými přichází kojící žena do kotantku, např. kůží.
Obezita matky před těhotenstvím a během obezity mění složení mateřského mléka a může tak ovlivnit vývoj nervového stystému a metabolismus dětí.
Složky mateřského mléka ovlivňují počty a aktivitu imunitních buněk dítěte.
Mnohé léky pronikají do mateřského mléka a mohou tak ovlivnit i kojené dítě. Tyto případy jsou však vzácné.
Psychický stav matky, může mít negativní vliv na kojené dítě a to jak přímý, tak skrze změny v mateřském mléce.