Nežádoucí reakce kojenců na léky v mateřském mléce

Nežádoucí reakce na léky se nahlašují i v případě reakce kojenců na léky užívané kojící matkou. Mnohé léky totiž mohou pronikat do mateřského mléka a je tedy riziko, že ovlivní i kojené dítě.  V této studii autoři zjišťovali frekvenci výskytu takových situací na základě zápisů v Evropské databázi nežádoucích reakcí na léky s cílem upozornit na ty, které jsou rizikové pro kojící ženy, resp. jejich děti. Byla vyhodnocena data zaznamenaná do systému mezi 1. lednem 2013 až 1. červencem 2023.

Zahrnovala informace o léku, který kojící žena užívala, délce jeho užívání, věku a pohlaví dítěte a o závažnosti reakce. Za tuto dobu bylo nahlášeno 922 podezření (zde je skutečně nutné zdůraznit podezření, neboť se jen málokdy podrobně zjišťuje, zda nebyla reakce vyvolána jiným stimulem) na nežádoucí lékovou reakci kojených dětí. Závažná reakce byla zaznamenána ve 133 případech a bylo také hlášeno 15 úmrtí, která však byla spojená hlavně s užíváním metadonu (11 případů) a diamorfinu (3 úmrtí) během kojení. Závažné nežádoucí účinky byly spojeny hlavně s užíváním léků, které ovlivňují nervový systém (antiepileptika a opioidy).

Nejvyšší výskyt nežádoucích reakcí byl u dětí ve věku 1–12 měsíců. Jak je z výsledků patrné, výskyt nežádoucích reakcí na léky je u dětí poměrně vzácný (za cca 10 let 922 hlášení, přitom farmakům v mateřském mléce jsou v EU každoročně vystaveny doslova miliony dětí). Je však samozřejmě možné, že jsou nežádoucí účinky léčiv podhlášené.

I přes nízká čísla je nezbytné mít na paměti, že některé léky, které se užívají během kojení, mohou ovlivnit i kojené dítě.

Zdroj:

https://bpspubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/bcp.70063

5.5.2025; Holmannová