Kojení může snížit výskyt i tíží dětských zápalů plic v kojeneckém věku.
MIkroplasty se v dnešní době objevují v životním protředí a jsou přítomné také v umělé výživě pro kojence i mateřském mléce.
V těle matky se mohou objevovat látky, které mohou ovlivnit vývoj plodu a následně i narozených dětí. Jedná se například o ftaláty.
Užívání probiotik kojícími ženami může snížit výskyt kolik u kojenců.
Kojení může snížit výskyt alergické rýmy u dětí.
Prodělání covidu v těhotenství může mít negativní dopad na vývoj plodu.
Vitamín D je vitamín, jehož koncentrace v mateřském mléce se může měnit podle toho, jaké množtství vitamínu matka přijímá, a to již před početím a během těhotenství.
V mateřském mléce se nachází buňky, které mohou podpořit zdraví dítěte. Ukazuje se, že některé způsoby skladování mléka mohou jejich počty snížit.
MIkrobiota dětí s potravinovými alergiemi a bez nich se liší. Je možné, že úpravou mikrobioty by bylo možné zmírnit příznaky alergií.
Rýže a pokrmy z ní mohou obsahovat nežádoucí látky, ty mohou být i v pokrmech pro nejmenší. Zdá se, že v EU je situace přízniká.