Asociace mezi kožní bariérou a potravinovými alergiemi

Potravinových alergií v poslední době rapidně přibývá, toto onemocnění postihuje zhruba 4–8 % dětí a až 10 % dospělých. Rizikové faktory a přesná patogeneze potravinových alergií nejsou jednoznačné; roli mohou hrát změna mikrobiální expozice, nutriční faktory (např. saturace vitaminem D), nebo vlivy urbanizace. V současné době se intenzivně studuje vztah mezi stavem kůže a patogenezí potravinových alergií. Z metaanalýz vyplývá, že intervence ke zlepšení zdraví pokožky kojenců mohou potenciálně vést k prevenci rozvoje potravinových alergií.

Četné studie na myších ukázaly vztah mezi narušenou kožní bariérou a rozvojem potravinové alergie. Např. ve studii zkoumající rozdíly mezi cestou expozice alergenu a projevy alergie bylo zjištěno, že myši, které byly primárně vystaveny arašídovému alergenu transkutánní cestou, měly zvýšenou reakci na arašídy v porovnání s těmi, u kterých primární kontakt s alergenem proběhl dutinou ústní. Myši s primární orální expozicí se ve skutečnosti staly tolerantními k arašídům, zatímco myši s počáteční expozicí kůže k nim nikdy tolerantní nebyly, naopak vykazovaly příznaky naznačující anafylaxi při perorálním příjmu.

Současné důkazy neposkytují přesvědčivá zjištění o mechanismech vzniku potravinové alergie, ale podporují možnost, že se potravinová alergie vyvíjí transkutánní senzibilizací na alergenní peptidy.

Závěrem lze konstatovat, že transkutánní senzibilizace hraje důležitou úlohu při vzniku potravinové alergie u dětí. Konkrétně se první rok života jeví jako období, kdy narušený stav a funkce kožní bariéry mohou vést k senzibilizaci a projevu potravinové alergie.

Zdroj:
Kelleher MM, Tran L, Boyle RJ (2020): Prevention of food allergy – skin barrier interventions. Allergology International, 69, 3–10.